Meduňka lékařská

Meduňka lékařská  ( Melissa officinalis).

Meduňka je vytrvalá 30az 80cm vysoká, bohatě větvená bylina se žláznatě chlupatými lodyhami. Lodyhy jsou hojně olistěné dole dlouze, nahoře krátce řapíkatými listy vejčitého tvaru . Květy mají trubkovitou korunu v bílé bledě růžové či modré nebo žlutobílé barvě. Meduňka kvete v červnu až srpnu. Nejlépe se jí daří v hlubokých výživných půdách na slunečních a sušších stanovištích.

Co kdy sbíráme:

Nať meduňky sbíráme v červnu až v červenci před rozkvětem, nejlépe za suchého a chladnějšího počasí v brzkých odpoledních hodinách.  Za parných dní vonné silice rychle těkají a v nati jich tolik nezůstane. Nať but necháme v celku nebo otrháme samotné listy. Sušíme ve stínu a rychle aby nezhnědla. Při umělém sušení sušíme na 30C a zvolna zvyšujeme na 40C.

Léčitelství:

Droga z meduňky je ceněná  především jako uklidňující prostředek, při nespavosti a rozmanitých neurózách např: žaludečních a srdečních, ale i u lehčích forem neurastenií, depresí proti migréně či u alergie  nervového původu např. astmatu vyvolaného stresem. Tinktury jsou oblíbeným prostředkem proti hysterii a hypochondrii. Meduňka mírně snižuje krevní tlak, zpomaluje tep a potlačuje bušení srdce.  Pozitivně ovlivňuje trávení, léčí plynatost a průjmové infekce, uvolňuje křeče a napětí svalstva, ulevuje při bolestivé menstruaci a klimakteriu.

Obklady tiší revmatické opuchliny pohmožděniny a krevní podlitiny. Relaxační koupele s meduňkou posilují organismus a zbavují bolesti hlavy, navíc mají kosmetický efekt- zvláště vhodné jsou pro mastnou pleť a vlasy.